Život ve špatné době

21. února 2014 v 22:52

Ahoj, jmenuju se Kačka, na blogu se přezdívám Lilieth a je mi 14. Tohle je přibližně po roce můj další blog. Potřebuju někoho komu se můžu svěřit, snad najdu oporu ve svých čtenářích.

Už nějakou dobu mám pocit jako kdybych se narodila ve špatné době. Navenek působím sebevědomě, otevřeně, přátelsky a vesele. Jako by mě nemohlo nic ranit. Ve skutečnosti jsem ale hodně sentimentální, zranitelná, křehká a uzavřená.

Je mi smutno když čtu knihy ze starších dob, kdy muži psali milostné dopisy a dvořili se. Neměli žádný problém s vyznáním lásky. Dnes mi přijde že je tohle chování pokládáno spíš za nějaký prohřešek proti mravům. Sentimentalita je vnímána jako něco divného, nenormálního, špatného.. Každý to slovo používá s takovým odporem, jako by bylo vulgární.

Dřív se ženy strojily, nosily korzety, snažily se působit co nejvíc žensky. Dnes jsou nuceny být hrubé, měly by skrývat svou veškerou jemnost jako by to bylo něco špatného, nepřirozeného, proti zásadám..

Kluci většinou ocení radši lehkou holku s velkým poprsím než malou, skromnou, jemnou, citlivou a vnímavou. Stejně tak si radši holky najdou nějakou kamarádku co vyhlíží vesele a bezstarostně. Nezbívají se tím co skrývá uvnitř. Za tu námahu jim to nestojí. Nemám jim to za zlé. Jsou už tak vychovaní a vyrůstají v době kdy je nic jiného ani nenapadne.

A tak člověku jako mě nezbude už nic jiného než se schovávat za masku aby zapadl. Je to výborná taktika. Hrát si na flegmatičku a pak se vybrečet v koupelně třeba s žiletkou v ruce..

Víte, nemá cenu dávat najevo jakýkoli smutek nebo říkat celému světu o své nešťastné lásce. Tohle jsou věci kterých ostatní hrozně rádi zneužívají proti vám. Věci co bychom si měli nechávat pro sebe. Jinak tvrdě narazíme a ostatní nám to budou otloukat o hlavu ještě pěkně dlouho. Budete zkrátka odsouzeni jako "divní".

Myslím že psát si blog je velmi dobrý způsob jak ze sebe dostat smutek a věci co nás trápí. Pokud jsou vaše city totiž pokládány za "zakázané" nic jiného, než se svěřovat svým čtenářům vám už nezbude.

Nemyslím si že bych byla nějak skvělý člověk, přesto doufám že bych si alespoň hrstku z vás časem získat :) Mějte se pěkně a napište mi, jestli jste se takhle třeba taky někdy cítili.
 

Kam dál

Reklama