Život ve špatné době

21. února 2014 v 22:52

Ahoj, jmenuju se Kačka, na blogu se přezdívám Lilieth a je mi 14. Tohle je přibližně po roce můj další blog. Potřebuju někoho komu se můžu svěřit, snad najdu oporu ve svých čtenářích.

Už nějakou dobu mám pocit jako kdybych se narodila ve špatné době. Navenek působím sebevědomě, otevřeně, přátelsky a vesele. Jako by mě nemohlo nic ranit. Ve skutečnosti jsem ale hodně sentimentální, zranitelná, křehká a uzavřená.

Je mi smutno když čtu knihy ze starších dob, kdy muži psali milostné dopisy a dvořili se. Neměli žádný problém s vyznáním lásky. Dnes mi přijde že je tohle chování pokládáno spíš za nějaký prohřešek proti mravům. Sentimentalita je vnímána jako něco divného, nenormálního, špatného.. Každý to slovo používá s takovým odporem, jako by bylo vulgární.

Dřív se ženy strojily, nosily korzety, snažily se působit co nejvíc žensky. Dnes jsou nuceny být hrubé, měly by skrývat svou veškerou jemnost jako by to bylo něco špatného, nepřirozeného, proti zásadám..

Kluci většinou ocení radši lehkou holku s velkým poprsím než malou, skromnou, jemnou, citlivou a vnímavou. Stejně tak si radši holky najdou nějakou kamarádku co vyhlíží vesele a bezstarostně. Nezbívají se tím co skrývá uvnitř. Za tu námahu jim to nestojí. Nemám jim to za zlé. Jsou už tak vychovaní a vyrůstají v době kdy je nic jiného ani nenapadne.

A tak člověku jako mě nezbude už nic jiného než se schovávat za masku aby zapadl. Je to výborná taktika. Hrát si na flegmatičku a pak se vybrečet v koupelně třeba s žiletkou v ruce..

Víte, nemá cenu dávat najevo jakýkoli smutek nebo říkat celému světu o své nešťastné lásce. Tohle jsou věci kterých ostatní hrozně rádi zneužívají proti vám. Věci co bychom si měli nechávat pro sebe. Jinak tvrdě narazíme a ostatní nám to budou otloukat o hlavu ještě pěkně dlouho. Budete zkrátka odsouzeni jako "divní".

Myslím že psát si blog je velmi dobrý způsob jak ze sebe dostat smutek a věci co nás trápí. Pokud jsou vaše city totiž pokládány za "zakázané" nic jiného, než se svěřovat svým čtenářům vám už nezbude.

Nemyslím si že bych byla nějak skvělý člověk, přesto doufám že bych si alespoň hrstku z vás časem získat :) Mějte se pěkně a napište mi, jestli jste se takhle třeba taky někdy cítili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miriam Miriam | Web | 21. února 2014 v 23:11 | Reagovat

Presne takto ako ty som sa zvykla cítiť asi tak pol roka dozadu, ale potom som prišla na to, že je zbytočné sa na niečo hrať, lebo potom naša pravá tvár aj tak časom výjde najavo. A navyše - kto by sa cítil dobre pod maskou? Ja určite nie. Základom je uvedomiť si že sme každí iní a jedineční, a každý by sa mal naučiť mať rád sám seba a zmieriť sa s tým aký je. Pretože ak sa nebudem mať rada ja, tak kto potom ? Mne taká zmena myslenia priniesla do života mnoho skvelých zmien, a to stačilo veľmi málo -  na nič sa nehrať a prijať samú seba. Urob aj ty tak :)
A na chalanov ser - raz nájdeš niekoho kto ťa bude mať rád takú aká si na takom mieste že budeš prekvapená :)

2 littlesunflower littlesunflower | Web | 22. února 2014 v 0:10 | Reagovat

[1]: Ona ta maska je mnohdy nejbezpečnější. Žiju pod ní vpodstatě pořád a neumim si představit že bych jí jen tak jednoho dne sundala. Ale děkuju, seš hodná :3 :D

3 Vaness . Vaness . | Web | 22. února 2014 v 9:42 | Reagovat

Tyhle myšlenky mi po hlavě běhaj skoro každej den .
...

4 Vaness . Vaness . | Web | 22. února 2014 v 23:25 | Reagovat

Díky , díky , díky))

5 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 23. února 2014 v 16:23 | Reagovat

Blog je skvělé místo na vypsání svých pocitů a nejvíc super na tom je, že člověk může zůstat anonymní :) Hodně štěstí s blogem ;)

6 Lilieth Lilieth | Web | 23. února 2014 v 19:41 | Reagovat

[5]: děkuju moc :)

7 EvilAngel EvilAngel | Web | 16. března 2014 v 15:31 | Reagovat

já se takhle cítím pořád... já se vypisuji v básních co mám na blogu... nebo nějakou povídkou... já své pociti vyjadřuji v poezii

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama